• Učíme se český jazyk

    Rytíř DOBYL nebo DOBIL tento hrad?!

    Vyjmenovaná slova, jsou velkým milníkem v učení se českého jazyka pro všechny české žáky a co teprve pro děti bilingvní a děti učící se v zahraničí. DĚS BĚS! Protože už je letos, díky mladší dceři vysvětluji podruhé, mám pár tipů na literaturu, která může pomoci. Takže pojďme recenzovat! Výři nesýčkují. Veselé příběhy s vyjmenovanými slovy nakladatelství Portál Knihu mi náhodně ukázali v knihkupectví. Je barevná, zábavná a opravdu praktická. Spojíte dohromady čtení i gramatiku. Děti díky ní lépe pochopí i ty zapeklité archaismy. Na některých školách ji využívají v hodinách speciálních pedagogů. Obsah: na každou řadu vyjmenovaných slov příběh se spoustou obrázků, vysvětlení jednotlivých pojmů ve slovníčku a na závěr…

  • Ze života

    Vyznání lásky

    Čím víc se s dětmi učím českou gramatiku, snažím se jim vysvětlit archaismy ve vyjmenovaných slovech, správně vyskloňovat zájmeno TENTO, nalézt jasný význam slova VYPOČÍTAVÝ, ukázat na mapě ŠUMAVU a JESENÍKY, vysvětlit že poslední složkou půdy nejsou OBYVATELÉ půdy, ale půdní organismy, naučit je, že zataženo znamená MRÁČKOVITO, že MÝLKA je odvozená od mýlit se a že HLEMÝŽĎ je prostě šnek a VÝR je sova ale VÍR kruhový pohyb vody, že pitnou KÚRU absolvujeme v lázních, ale že březová kůra roste na stromech, že PILA je sloveso v minulém čase a taky podstatné jméno rodu ženského a že se neříká V DOMOVĚ ale DOMA, protože to znamená něco úplně jiného,…

  • Ze života

    Sněží u Vás, u moře?

    Když řeknu bulharské černomoří, většina lidí si vybaví léto, pražící slunce a lidi užívající si na pláži. Kdo zná mořské počasí zjara a konce podzimu si vybaví vítr a velké vlny. Ale co zima? Jaká je přímo na pobřeží? Jednoduše je rozmanitá. Jsou dny, kdy fučí nepříjemně silný a studený vítr, který je ale brzy vystřídán hřejivým sluncem. Je parádní bezvětří a my se při procházce vyslíkáme z bund. Radujeme se z prvního slunečního šimrání na holých pažích. Cítíme jak už jaro o osobě dává pomalu vědět. Teď koncem ledna se nám denní teploty zvedají k 12-14 stupňům a zimní boty (rozuměj české podzimní😉) můžu s klidem uložit do skříně…

  • Procvičujeme slovní zásobu

    Přídavná jména – II. část – malý školáci

    Určitě to znáte. Dítě Vám chce nutně a rychle něco říct. Ale jeho popis je ve druhém jazyce neúplný a zní asi nějak takto: “Mami, pamatuješ si, jak jsme byli v TAKOVÉ té restauraci a tam nám hrozně chutnalo TAKOVÉ TO jídlo a měli tam TAKOVÉ…” A začne ve vzduchu obkreslovat jak TA věc vypadá. TAKOVÁ, TAKOVÝ, TEN a TA jsou magická slova. Dítě si s nimi často při popisu vypomáhá, protože celý den funguje v druhém jazyce a k některým tématům vůbec nemá českou slovní zásobu. S tím se prostě budete setkávat stále častěji. V našem případě, kdy na konci každého roku holky skládají v ČR dorovnávácí zkoušku z…

  • Bilingvismus

    Děti se učí v obou jazycích

    Ještě než se narodila naše první dcera jsme měli jasno, že u dětí budeme podporovat bilingvismus. Jak jsem psala v předchozím postu, já komunikuji češtinou a tatínek zase bulharštinou, my-rodiče mezi sebou mluvíme takovým jazykem, jaký nám umožňuje daná situace. V českém prostředí česky, v bulharském bulharsky a často, aby děti nerozuměly anglicky. Poslední možnost už ale s narůstající jazykovou vybaveností našich dětí přestává plnit fuknci “tajného” jazyka. Přelož mi to U prvorozené jsme s netrpělivostí očekávali v jakém jazyce budou její první slova, jestli bude mixovat jazyky, jak bude “přepínat”. Nebudu Vás napínat první slova byla česká, což bylo dáno i českým prostředím i tím, že tatínek s ní…

  • Bilingvismus

    Proč podporovat přirozený bilingvismus?

    Během prvního těhotenství jsem hodně přemýšlela, jak budeme s dítětem komunikovat, jak ho efektivně naučit oba jazyky. Protože jsme v té době žili v ČR, neměla jsem o češtině pochybnosti. Ale co otcův jazyk? Jak na to? Příklad mnoha našich známých dvojjazyčných rodin, nebyl moc optimistický. Otcovu řeč téměř nepoužívaly. Mnoho z nich toho později litovalo. Proč k tomu u nich došlo? Vysvětlení je nasnadě. Ve velmi ranném dětství netráví tátové s dětmi tolik času jako matky. To je fakt, ovlivněný často ekonomickou situací. Odchází ráno a vrací se v době, kdy už je dítě vykoupané, najedené a připraveno “na kutě”. Vyslechla jsem spoustu argumentů, proč s dítětem komunikují výhradně…

  • Ze života

    Vášeň k jazykům a kulturám

    Od raného dětství mne fascinovala jinakost, kultury a jak se tehdy říkalo i cizí řeči. Vše, co vybočovalo, mě přitahovalo. V páté třídě jsem se začila učit německy, což byl naprosto logický tah. Moje babička totiž němčinu, “díky” 2. světové a přičlenění Břeclavi k Reichu, plyně ovládá . Můj děda, její muž, se roku 1930 narodil do rodiny Čecha a české Němky od Olomouce. Byl tak tedy čistě bilingvním dítětem. Vzhledem k době s tím měli obrovské problémy a já jsem všechna ta fakta pochopila až před pár lety. Stejně jako jsem si uvědomila, že jsem vlastně na nějakých 12% česká Němka🙂 Láska k angličtině Jenže, v onom roce 1995,…