Veronicque
Ze života

Jak se hledá sníh

Žiju na břehu moře, ale miluju i hory. Nelyžuju, ale zbožňuju zasněžené svahy. Bohužel letos nás bíla pokrývka zcela minula. O to víc jsem ji toužila najít na vysokých vrších. Určitou naději skýtala vánoční cesta k příbuzným do Plovdiv. Ten sice leží v nížině, ale k horám, má velmi blízko. V cca 50 km okolí se rozprostírají západní Rodopy. A v jeho relativně nízkých 1600 m.n.m. přeci SNÍH být musí. Jsem člověkem 21.století, tak tedy webkamery ukažte mi cestu! Prosvištěla jsem všechny on-line možnosti v dosahu a hurá, na hřebenu Vrchovrch JE a JEHO HODNĚ!!!! Teď už zbývá jen přesvědčit ostatní. Téma zítřejšího výletu předhazuji u večeře. Na udici se nikdo nechytá, protože místní mého kámoše Googla k určení cíle nepotřebují. Logicky mi nevěří a kamerový obraz označují za zápis z “minulé zimy”. Takže už sama začínám pochybovat. Říkám si, ráno moudřejší večera a jdu koupit cokoliv, na čem se děti budou moci vozit.

Sněhové štěstí


Po probuzení a vydatné snídani plná entuziasmu popoháním rodinu k akčnějšímu přesunu do auta. Nové žluté boby manžel ukládá do kufru s poznámkou, že je to asi zbytečné! “Vsaď se, že není”, myslím si. Vyrážíme a já se modlím, ať nejsem za blbce. A jestli tam ten sníh je, ať neroztaje, protože dole ve městě naměřuju 10 stupňů. Sjíždíme z dálnice a začínáme se zvedat nahoru. Silnice se pomalu vine, zužuje a u některých serpentin mám pocit, že to nedáme. V čemž mě utvrzuje i nazelenalý obličej s vyčítavým výrazem mé nejstarší. Kolem 1000 m.n.m. začíná být vidět decentní poprašek na silnici. Ještě pár ostrých zatáček a najednou ho přibývá a přibývá. Pak TO přijde. Scenérie se dramaticky promění. Jehličnany okolo nás se doslova prohýbají pod těžkým sněhem. Odrážející sluneční paprsky na bílých krystalech dodávají okolí světle modrý nádech. Před námi se otevírá pohádková krása. Celé auto ztichne. Pohlcuje nás magie okamžiku. Zastavujeme tam, kde končí i cesta. Vystupujeme. Děti vyběhnou do třpytivé dálky. Skáčou do sněhu, odlamují rampouchy z větví, spouští se na bobech a jsou šťastné a já s nimi. Jsem teď a tady v tichu, mrazu, milovaná, spokojená a uznaná.

Opravdová zima
Třpytivá krása

A jak vypadá zasněžená pláž, se můžete podívat a dočíst tady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *