• Ze života

    Cestování v době koronavirové krize – na požádání Radio Prague International

    Letošní cestování je velký oříšek. Už to není o plánování, ale o vhodném načasování a předvídavosti. Naši pravidelnou jarní cestu do ČR jsme odložili na později. Červnovou jsme díky pracovnímu vytížení nezrealizovali a tím jsme i přišli o možnost dopravit se do mé domoviny autem bez PSR testů či karantén. Až mám pocit, že tu kromě letecké dopravy zůstáváme odříznuti. Některé státy na naší průjezdní trase nás už bez všech anticovid formalit projet nenechají. I když čistě tranzitní průjezd Maďarskem je pro všechny naše rodinné příslušníky povolen. U Slovenska si podmínkami pro projíždějící bulharské občany nejsem moc jistá. Ano, jsme smíšená pětičlenná rodina a musíme díky tomu sledovat informace z…

  • Plaz
    Ze života

    Mozek se musí trénovat

    Asi Vás napadne, jaké to je žít ve dvou jazycích a dvou kulturách? Jak je možné udržovat svou mateřštinu a rozvíjet ji i u dětí? Je to snadné? Záleží na úhlu pohledu a jaká pravidla si nastavíte.  U nás to zpočátku bylo velmi jednoznačné. Já mluvím s dětmi pouze česky, muž pouze bulharsky. Mezi sebou, kdo má, na co náladu. Postupem času jsme řešili různá úskalí, jako například mixování jazyků, neochotu přepínat obzvláště po návratu z jednojazyčného prostředí, a nakonec i paralelní školní výuku, jak jsem tu už mnohokrát psala. O to víc mne mrzí nepochopení příbuzných, v případě zapomínání některých českých slov. Ono se to nezasvěcenému velmi těžce vysvětluje. Bilingvní mozek prostě…

  • covid plaz
    Ze života

    Zpomalený záběr

    Pracovní tempo je neúprosné, čas letí rychleji, než jej stačím vnímat a kolem nás se toho tolik děje. Znáte ten klišé filmový záběr, kdy se brutální tempo a ruch ulice silou vůle hlavního hrdiny přemění v tzv. „slow motion”? Tak tento efekt jsme si včera dopřáli s rodinou. Pozitivně znaveni předchozími dvěma týdny jsme ležérně odpluli na mořský břeh. Silný teplý vítr, obrovské vlny a na pláži nikde nikdo. Jen díky těm rackům tam bylo narváno. Jedno velké požitkářství! Sedím, relaxuju a na pozadí mořského panorama mi běží můj vlastní “film”- má retrospekce, můj přerod do dnešní vyrovnanosti. Strach vs. touha Když cokoliv vytváříš, věnuj tomu péči, energii a lásku. Nešiď to,…

  • Ze života

    Proti proudu

    Tento rok je prostě úplně jiný! Také Vám přijde více dynamický, dobrodružný a tvořivý? Jako by jeho heslem bylo české pořekadlo: “Kdo se bojí, nesmí do lesa”. A tak se i já vrhám střemhlav do neznámých vod. Občas se mi daří klidně plout. Někdy mne ale strhne silný proud a já se točím všemi směry a nevím, kde je dno a kde hladina. Bojuju statečně! Protože, kdo se nevzdává, učí se a otevírá se novým možnostem, ten se nakonec vždy vynoří a popadne dech. A tak jsem rovnýma nohama skočila do podnikání. Je to výzva! Nejdřív papíry, úřady, byrokracie, a nakonec dlouhé noční přípravy, sepisování, vyhledávání a de facto druhá…

  • beh na plazi
    Ze života

    Sport nebo vášeň

    Sport, pohyb, fyzická aktivita a kondice jsou jedny z ústředních pojmů 21. století. Občas zní jako klišé a většina lidí k nim má odpor. Čím více se lidstvo oddaluje přírodě, tím více volá po fyzické únavě a po vybití nahromaděné energie. Před lety jsem taky z věty – Pojď si zaběhat! dostávala osypky. Uznávala jsem jen turistiku, tanec, jógu a různé formy strečinku. Takže já Vám fakt rozumím!! I moje cesta k rannímu joggingu byla poměrně dlouhá a hrbolatá. Co krom dobrých bot a lehkého oděvu potřebujete? Parťáka, motivaci a pravidelnost. Parťák K manželově tréninku jsem se poprvé přidala na podzim 2018. První běh byl spíš indiánský a opravdu jsem…

  • more a vune
    Ze života

    Vůně

    Kdo z nás nemiluje vůně?! Miluju život. Miluju božské aroma rozkvetlého růžového keře. Zbožňuju omamnou vůni květů citronovníku a pomerančovníku. Nemůžu se nabažit jemných tónů kvetoucího rozmarýnu a levandule. Jsem vděčná, že tu krásu mohu inhalovat na své terase. Budujeme si tam už několik let malý ráj. Místo odpočinku, inspirace a meditace. Přeju si, aby každá žena měla takový svůj koutek, svoje malé místo, kde se může v klidu nadechnout a vypít si svůj oblíbený nápoj. Pustit si hezkou hudbu, nebo jen vnímat ticho, či poslouchat švitoření ptáčků místo handrkování vlastních dětí. Přiznejme si to, toužíme po tom okamžiku sama se sebou. Každá z Vás si ho může vytvořit. Není…

  • Verkover
    Ze života

    Všechno zlé je pro něco dobré

    Znáte to? Udělat dva kroky vzad, vlastně znamená, udělat jeden velký vpřed. Zemětřesení způsobené novou situací bylo, je a bude značné. Co s tím můžeme udělat my jednotlivci? Co s tím můžu udělat já? To je otázka, kterou si kladu každý den. Ano, samozřejmě, kromě plnění základních epidemiologických nařízení. Postupně se mi vyrojilo několik nápadů, které odstartovaly naprostou smršť. Stačila jedna otázka Všechno to začalo jednou otázkou mého tchána – jestli mu jako učitelka AJ nepomůžu najít nějaká videa či materiály k oprášení jazyka. Počkej, nic hledat nebudeme a já se ti budu online věnovat párkrát týdně. Tzv. false begginers je moje specialita. Učíme se tak už čtvrtý týden a…

  • Byala Bulgaria
    Ze života

    Dětský nepořádek? Ano nebo ne!?

    Nedělní ráno je vždy nadějné! Nedělní ráno v sobě skrývá pohodu a lenost. Je to speciální chvíle i přes těžkosti současné situace. Otvírám dveře zadní terasy. Obloha je dnes těžká, šedá a pokrytá mnoha mraky. Ostrý vítr mě energicky pohladí. Od moře je slyšet silné burácení velkých vln. Hučení, které je až magické. Nabíjející a nekompromisní síla přírody je nádherná neměnná. Beru si jogínskou podložku a sebejistě odcházím do největšího pokoje našeho bytu, který je věnován dětem. Otevírám dveře a při vstupu do jejich “ráje”, mám pocit, že jsem součástí nějakého groteskního filmu. Jsem v záběru, ve kterém hlavní hrdinka pozitivně naladěná vesmírnou silou přichází o svůj sebejistě klidný úsměv.…

  • Plovdiv
    Ze života

    Nouzový stav pokračuje

    Jsme už třetí týden v nouzovém stavu. Třetí týden nevycházení z domova a učení se online. Třetí týden každodenních hovorů a chatů s příbuznými v ČR, rodinou na druhé straně Bulharska, sestrou v Německu, kamarádů a známých rozesetých po světě. Přes tu abnormalitu a disharmonii život plyne svým tempem. Venku je jaro v rozpuku. Na staré vzrostlé borovici před naší terasou je velmi rušno. Ptáci si cvrlikají, hrdličky cukrují a je takový klid, že znatelně slyšíme zvuk otvírajících se šišek. Ranní jógová praktika je můj oblíbený a neměnný rituál. Je to jen můj čas, cvičím u otevřeného okna a raduju se ze svěžího chladného vzduchu a ptačího zpěvu. To není…

  • klavir
    Ze života

    Učíme se online a pečeme domácí housky

    Zdravím Vás všechny v nelehké době. Době velkých výzev, zkoušek a změny myšlení. Kdy každý z nás něco ztratí, kdy se každý cítí nejistý a kdy se každý něco naučí. Solidarita lidí celého světa je nádherná. Mám pocit, že lidskost se probouzí z dlouhého spánku egoismu. Vám všem chci nejprve poděkovat, že jste silní, ohleduplní a trpělivý! Homeschool výzva nebo ne A tak jsem se po odmlce rozhodla, že se s Vámi podělím, o tom, jak se snažíme držet normalitu v těchto dnech. Teď už je většina evropských dětí doma a učí se tzv. homeschool. Naše holky jedou on-line od pátku, kdy se v Bulharsku oficiálně uzavřely školy. Výuka není…

  • plaz zima
    Ze života

    Učím se žít v tom, co JE aneb rouška na přání

    Je to víc než půl roku, co jsem podstoupila rozsáhlou operaci, o níž jsem neměla moc času přemýšlet. Ještě teď se učím žít ne v tom, co bylo, nebo co bude, ale v tom, co je. Hezky pomalu ze vteřiny na vteřinu. Kromě mých nejbližších o tom dodnes nikdo neví. Neměla jsem potřebu, v sociálních médiích, tolik oblíbené sdílené bolesti či lítostivých komentářů. Potřebovala jsem popadnout dech a sebrat síly. Veškeré své bytí jsem soustředila do modlitby, lásky a naděje! Ten, kdo nekřičí, není totiž tolik vidět Jsem tu, teď a tady, stále se učím, vyrovnávám se a přijímám svou životní lekci. A přeji všem lidem zdraví a lásku! Věřím,…

  • meditace na plazi
    Ze života

    Co to je mateřská láska?

    Když si dopřeju ranní kávu v lepším případě ve stoje nebo za lehké chůze. Když před odchodem do školy rychle dopisujeme zapomenutý úkol. Když liju pečlivě vylouhovaný bylinkový čaj z růžového hrnečku do dřezu. Když se mi vrátí téměř nedotčená precizně zabalená ‘zdravá’ svačina. Když si ke gulášové polévce mažou domácí chleba máslem a sypou si ho čubricou. Když po 150 upozornění, že si mají použité oblečení dát na praní, ho tam radši odnesu sama. Když týden hledáme ztracenou žákovskou a najdeme ji zastrčenou mezi sešity v aktovce. Když stojím uprostřed pokoje a jejich dětské hádky mi sviští kolem hlavy, jak patrony dobře cílené zbraně. Když musíme kvůli údajně neladícím…

  • Veronicque
    Ze života

    Jak se hledá sníh

    Žiju na břehu moře, ale miluju i hory. Nelyžuju, ale zbožňuju zasněžené svahy. Bohužel letos nás bíla pokrývka zcela minula. O to víc jsem ji toužila najít na vysokých vrších. Určitou naději skýtala vánoční cesta k příbuzným do Plovdiv. Ten sice leží v nížině, ale k horám, má velmi blízko. V cca 50 km okolí se rozprostírají západní Rodopy. A v jeho relativně nízkých 1600 m.n.m. přeci SNÍH být musí. Jsem člověkem 21.století, tak tedy webkamery ukažte mi cestu! Prosvištěla jsem všechny on-line možnosti v dosahu a hurá, na hřebenu Vrchovrch JE a JEHO HODNĚ!!!! Teď už zbývá jen přesvědčit ostatní. Téma zítřejšího výletu předhazuji u večeře. Na udici se…

  • Ze života

    Vyznání lásky

    Čím víc se s dětmi učím českou gramatiku, snažím se jim vysvětlit archaismy ve vyjmenovaných slovech, správně vyskloňovat zájmeno TENTO, nalézt jasný význam slova VYPOČÍTAVÝ, ukázat na mapě ŠUMAVU a JESENÍKY, vysvětlit že poslední složkou půdy nejsou OBYVATELÉ půdy, ale půdní organismy, naučit je, že zataženo znamená MRÁČKOVITO, že MÝLKA je odvozená od mýlit se a že HLEMÝŽĎ je prostě šnek a VÝR je sova ale VÍR kruhový pohyb vody, že pitnou KÚRU absolvujeme v lázních, ale že březová kůra roste na stromech, že PILA je sloveso v minulém čase a taky podstatné jméno rodu ženského a že se neříká V DOMOVĚ ale DOMA, protože to znamená něco úplně jiného,…

  • Ze života

    Sněží u Vás, u moře?

    Když řeknu bulharské černomoří, většina lidí si vybaví léto, pražící slunce a lidi užívající si na pláži. Kdo zná mořské počasí zjara a konce podzimu si vybaví vítr a velké vlny. Ale co zima? Jaká je přímo na pobřeží? Jednoduše je rozmanitá. Jsou dny, kdy fučí nepříjemně silný a studený vítr, který je ale brzy vystřídán hřejivým sluncem. Je parádní bezvětří a my se při procházce vyslíkáme z bund. Radujeme se z prvního slunečního šimrání na holých pažích. Cítíme jak už jaro o osobě dává pomalu vědět. Teď koncem ledna se nám denní teploty zvedají k 12-14 stupňům a zimní boty (rozuměj české podzimní😉) můžu s klidem uložit do skříně…

  • Ze života

    Vášeň k jazykům a kulturám

    Od raného dětství mne fascinovala jinakost, kultury a jak se tehdy říkalo i cizí řeči. Vše, co vybočovalo, mě přitahovalo. V páté třídě jsem se začila učit německy, což byl naprosto logický tah. Moje babička totiž němčinu, “díky” 2. světové a přičlenění Břeclavi k Reichu, plyně ovládá . Můj děda, její muž, se roku 1930 narodil do rodiny Čecha a české Němky od Olomouce. Byl tak tedy čistě bilingvním dítětem. Vzhledem k době s tím měli obrovské problémy a já jsem všechna ta fakta pochopila až před pár lety. Stejně jako jsem si uvědomila, že jsem vlastně na nějakých 12% česká Němka🙂 Láska k angličtině Jenže, v onom roce 1995,…